NRP – náhradní rodinná péče

Náhradní rodinná péče je poskytována dětem bez rodiny, nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Náhradní rodinná péče se uskutečňuje v následujících právních režimech:

Adopce (osvojení)

V případě adopce (osvojení) přijímají manželé nebo jednotlivci za vlastní nezletilé dítě, které je tzv. právně volné (tj. že biologičtí rodiče dali s osvojením dítěte souhlas, případně jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo byl soudem určen nezájem rodičů o dítě). Osvojením vzniká mezi osvojiteli a dítětem vztah jako mezi biologickými rodiči a vlastními dětmi. Mezi dítětem a příbuznými osvojitelů vzniká vztah příbuzenský. Vzájemná práva mezi osvojencem a původní rodinou osvojením zanikají a dítě získává příjmení nových rodičů. Mezi osvojitelem a osvojencem by měl být přiměřený věkový rozdíl.

O osvojení a péči před osvojením (dříve známo jako tzv. předadopční péče) rozhoduje soud na návrh osvojitelů. Péče o dítě před osvojením musí trvat nejméně 6 měsíců, teprve poté může soud rozhodnout o osvojení. Po uplynutí 3 let od tohoto rozhodnutí se osvojení automaticky stává nezrušitelným, zrušit ho lze pouze v případě, že by bylo v rozporu se zákonem.

Rozlišujeme:

  • Osvojení nezletilého
  • Osvojení zletilého – možné od 1. 1. 2014 (§ 846 NOZ č. 89/2012 Sb.)

Soud může také na návrh osvojitelů rozhodnout o utajení osvojení. V takovém případě je  osvojení a jeho okolnosti utajeno před rodinou původu dítěte.

Pěstounská péče

Jedná se o státem garantovanou formu náhradní rodinné péče. Pěstoun o dítě osobně pečuje, ale není jeho zákonným zástupcem. Je zodpovědný za jeho výchovu, má právo zastupovat dítě a spravovat jeho běžné záležitosti,  k výkonu mimořádných záležitostí je nutný souhlas zákonného zástupce dítěte. Pěstoun nemá vyživovací povinnost k dítěti. Mezi pěstounem a dítětem nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem (tak, jak je tomu v případě osvojení).

Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu. Soud může svěřit dítě buď jedné fyzické osobě, nebo do společné pěstounské péče manželů. V případě svěření dítěte do pěstounské péče má pěstoun povinnost spolupracovat s biologickou rodinou dítěte v případě, že tato má o dítě zájem.

Pěstounská péče zaniká dosažením plnoletosti dítěte nebo může být v odůvodněných případech zrušena rozhodnutím soudu.

Pěstounská péče na přechodnou dobu

Jedná se o státem garantovanou formu náhradní rodinné péče, která by měla být nezletilým dětem poskytována po nezbytně nutnou, relativně krátkou, dobu, a to buď v domácnostech pěstounů nebo v zařízeních pro výkon pěstounské péče. Děti, které náhle nemohou zůstat ve své rodině, ale jejich situace neodpovídá osvojení nebo dlouhodobé pěstounské péči, mohou být tedy umístěny do přechodných pěstounských rodin.

O svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu rozhoduje soud na návrh orgánu sociálně právní ochrany dětí, přičemž soud má povinnost každé 3 měsíce přezkoumat, zda trvají důvody pro pobyt dítěte v této formě náhradní rodinné péče. Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle jeden rok. To neplatí, pokud jsou do pěstounské péče téhož pěstouna svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než jeden rok od svěření posledního ze sourozenců.

Poručenství

Jedná se o jeden z právních režimů náhradní rodinné péče, který se uplatní, pokud rodiče dítěte zemřou nebo v plném rozsahu ztratí schopnost vykonávat svou rodičovskou zodpovědnost a nemohou tedy přímo hájit zájmy a spravovat záležitosti nezletilého dítěte (poručence). Poručníka vždy ustanovuje soud. Poručník je zákonným zástupcem dítěte, má povinnost dítě vychovávat a spravovat jeho majetek, ale nemá vůči dítěti vyživovací povinnost.

Výkon této funkce je pod pravidelným dohledem soudu. Poručník podává soudu zprávy o osobě poručence. K rozhodnutí poručníka v podstatné věci týkající se dítěte je nutné schválení příslušného právního úkonu soudem.

Opatrovnictví

Jde o jednu z forem zákonného zastoupení. Opatrovník je jmenován soudem, aby hájil zájmy jiného, pokud tento nemůže zejména před úřady jednat sám. Soud ve svém usnesení vymezí rozsah práv a povinností k dítěti, vždy s ohledem na důvod, pro který byl opatrovník dítěti ustanoven. Opatrovník není zákonným zástupcem dítěte. Opatrovníkem nezletilých dětí bývá často stanoven příslušný orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD).

Zákonná úprava uvedené problematiky:

  • Zákon č. 359/199 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 89/2012 Sb., Nový občanský zákoník
  • Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních
  • Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dávky pěstounské péče)

Mám zájem o adopci či pěstounskou péči