Zhodnocení dvouletého průběhu společné akce Otevřená náruč
Rád bych Vás informoval o zkušenostech z dvouletého průběhu naší akce, kterou jsme nazvali Otevřená náruč. Celý projekt byl zahájen z popudu Občanského sdružení Člověk hledá člověka a za spolupráce s Nadací Terezy Maxové.
Akce byla zahájena dne 19.12.2003, kdy do našeho zařízení dorazila první proškolená dobrovolnice. Za 2 roku trvání této jedinečné akce navštívilo naše zařízení více než 200 prověřených dobrovolníků, řada z nich si k nám našla cestu opakovaně. Naše zařízení poskytuje těmto dobrovolníkům ubytování a především prostor pro naplňování hlavní cíle této akce: aspoň na víkendy posílit počty personálu na jednotlivých odděleních tak, aby mohla být jednotlivým dětem poskytnuta individuální péče a aby i děti z našeho zařízení mohly poznat, jak funguje svět mimo naše zařízení (což je značně viditelné především u dětí, které u nás strávili veškerý svůj život, tj. jsou u nás již od narození). Od začátku roku 2005 (po angažování koordinátora a psychologa v jedné osobě – Mgr. Jiráska z Mariánských Lázní) k nám našlo cestu více než 30 zapálených dobrovolníků z Karlovarského kraje (Cheb, Sokolov, Mariánské Lázně apod). Podařilo se nám rozšířit celou akci i na všední dny, kdy do našeho zařízení jezdily především dámy zralého věku (naše „babičky“) a věnovaly našim dětem nejen svůj volný čas, ale i teplo svého srdce. Podařilo se nám rozšířit celou akci i mimo víkendy, kdy se u nás někdy pohybovalo 5-10 dobrovolníků a „přetahovali se o děti“. Já osobně i personál našeho zařízení toto kvitují jako velké pozitivum.
Došlo tak k ideálnímu propojení a kombinaci víkendových (dobrovolníci z větší vzdálenosti) a všednodenních (místní) kontaktů dobrovolníků s našimi dětmi. Já osobně velmi vítám aktivní zapojení dobrovolníků z našeho regionu, protože mi připadalo být velmi nelogické, že do našeho zařízení váží cestu dobrovolníci 200-300 km daleko, ale pro místní byla Aš příliš vzdálená.
Akce nadále probíhá tak, že po příjezdu a ubytování dobrovolníků všechny osobně seznámím se základními principy akce: všechna činnost musí probíhat s vědomím sestry, která má na jednotlivém oddělení děti na starost. Mohu s potěšením konstatovat, že za celou dobu se nevyskytl žádný vážnější konflikt mezi naším personálem a dobrovolníky. Naše sestry ihned pochopily, že se jedná především o pomoc našim dětem a také jim samotným (mohly společně podnikat výlety se skupinami dětí do okolí, případně se mohly věnovat menšímu počtu dětí ve skupině). Dobrovolníci si mohli sami vybrat věkovou kategorii dětí, kterým se chtějí věnovat (nikdo jim nenařizoval, že musí jít na konkrétní oddělení), během dne mohli s ohledem na režim dětí přecházet z jednoho oddělení na druhé a tak využít maximálně svůj čas k osobnímu kontaktu s dětmi. Mohu říci, že především soboty byly využity od rána do večera a dobrovolníci byli večer tak unavení, že kolem 20. hodiny usínali blaženým spánkem.
Celá tato akce byla korunována rozhodnutím, že příznivci navštěvující naše zařízení založí Občanské sdružení, které by pomáhalo dětem umístěným v našem zařízení. Po dlouhé diskusi a řadě návrzích jsme zvolili úderný a jednoznačný název, který vyjadřuje přání všech dětí v ústavním zařízení: DOMŮ! Přípravný výbor se sešel začátkem prosince 2005, vypracoval stanovy a odeslal je na Ministerstvo vnitra k odsouhlasení. Dne 09.12.2005 se konalo setkání našich dobrovolníků, kdy bylo všem vysvětlen důvod, proč jsme se rozhodli založit OS: jednoznačně chceme, aby tato velmi prospěšná a osvědčená akce mohla pokračovat i v dalších letech. Dále bude OS sloužit k přípravě akcí pro děti z našeho zařízení (výlety, kabarety, Mikuláš, vánoce) a získávat peníze na tyto akce. Všichni zúčastnění se podpořili vznik tohoto OS a vůli se aktivně zapojit do činnosti.
Přínos dobrovolníků z projektu Otevřená náruč na celkovou úroveň a zkvalitnění psychomotorického vývoje dětí z našeho zařízení.
Děti dlouhodobě umístěné v ústavním zařízení trpí po určité době přes veškerou snahu personálu tzv. ústavní deprivací. Po poradě s výchovnou sestrou, psychologem i personálem se každému dítěti stanoví tzv. individuální výchovný plán, ve kterém jsou popsány hlavní problémy dítěte a také cesty k nápravě. S ohledem na skutečnost, že každá sestra má v průměru 7-9 dětí na starost, je možnost individuálního přístupu velmi omezená.
Se zahájením akce Otevřená náruč provádíme opakované kontroly naší výchovnou sestrou, personálem a psycholožkou a zjišťujeme, jaké dopady tato akce má na další vývoj dětí. Již dopředu jsem očekávali, že děti naší věkové skupině budou velmi příznivě reagovat na každý individuální přístup, možnost vycházek do okolí, komunikace s jednotlivou osobou. Naším opakovaným pozorováním a šetřením bylo skutečně ověřeno, že působení dobrovolníků napomáhá ke zlepšení našich dětí zejména v těchto oblastech:
1. oživení a prohloubení socializace dětí při individuálním způsobu práce s nimi, především při vycházkách do okolí, rozvoj poznání ve všech složkách jejich osobnosti (konkrétně: došlo u všech dětí k podstatnému rozvoji řeči).
2. citová vřelost, kterou dobrovolníci projevují spontánně pomáhá k odbourávání ne- žádoucích vlivů ústavní výchovy – děti si mohou volit a vyzkoušet nejrůznější činnosti jinak než ve skupině, mohou soustředit svojí citovou pozornost na jednu osobu, kterou mají celý den jen pro sebe. Další důležitý přínos spatřujeme v tom, že děti „na vlastní“ kůži pocítí, procítí a vyzkouší si činnosti i situace srovnatelné s vrstevníky, kteří žijí běžným způsobem života (konkrétně: vycházky do města a okolí, do cukrárny, krátké výlety)
3. děti vstřícněji a bez zbytečné ustrašenosti reagují na změny v prostředí v průběhu dne (konkrétně: ustává strach z cizích lidí, městského provozu)
ZÁVĚR: zhodnocení dvouletého průběhu naprosto jasně ukazují na pozitivní dopady na psychomotorický vývoj dětí – přijímají úkolové situace mnohem klidněji, s větším zájem. Pracují a hrají si vytrvaleji, jsou koncentrovanější, zvídavé. Vše se pak projevuje i v úrovni rozvoje aktivní i pasivní slovní zásoby,
Již z tohoto vyhodnocení celé akce je patrný zcela jednoznačně kladný přínos celé akce pro naše děti. Jsem moc rád, že se na návštěvy dobrovolníků těší samozřejmě děti, ale také i personál. Na každý víkend (a nyní i všední dny, kdy je ohlášen příjezd dobrovolníka) je připraven program pro děti, který počítá s pomocí dobrovolníků. Děti tak nejsou nuceny trávit všechny dny pouze v areálu zařízení, ale poznávají blízké i vzdálenější okolí (výlety do Františkových Lázní, táboráky v přírodě). Pro mne nejkrásnějším je chvíle, kdy se s dobrovolníky dostavím při první prohlídce zařízení na oddělení našich největších dětí a ty radostí začnou výskat a hrnou se k novým přátelům a ptají se, kam spolu půjdou. Samozřejmě nejkrásnější na tom vše je, že když dítě i po 2 letém pobytu v ústavním zařízení předávám do nové rodiny, jsou noví rodiče příjemně překvapeni tím, co všechno dítě umí a jak s nimi krásně komunikuje. Ani tzv. adaptační fáze po příchodu do nové rodiny neprobíhá nějak negativně, ale dítě se velmi rychle zadaptuje a rychle dohání to, co ještě neumělo. Krásné dopisy a fotografie šťastných dětí i jejich nových rodičů jsou tím nejlepším ohodnocením této akce.
Chtěl bych na závěr této zprávy moc a moc poděkovat Vám jako hlavní organizátorce celé akce, bez níž by nikdy nevznikla, ale také samozřejmě sponzorům, kteří finančně podpořili tuto unikátní akci (bez jejich podpory bychom akci nezahájili). Pro mne je nejlepší odpovědí nad smysluplností této akce skutečnost, že se do této unikátní akce začali v letošním roce zapojovat lidé z našeho regionu. V současné době přijíždějí jak zcela noví dobrovolníci, kteří se jedou poprvé seznámit s prostředím dětského domova, tak se k nám vrací skupina 20-30 dobrovolníků, kteří k našim dětem (a našemu zařízení) navázali již pevný citový vztah a pro které jsou pobyty v Aši u našich dětí určitým naplněním jejich potřeby pomoci těm, kdo nejvíce jejich pomoc potřebují. Setkávám se s přáteli našeho zařízení, kteří oceňují naši nelehkou práci a výrazně ji svým přičiněním posouvají vpřed. Jejich nadšení a invence je i pro mne a zaměstnance našeho zařízení určitým odrazovým můstkem k zlepšení naší práce. A za to všem moc děkuji.
Ještě jednou moc děkuji Vám a všem, kteří umožnili tuto unikátní akci. Těším se na naší další spolupráci.
S pozdravem
MUDr. Rákos Miroslav
ředitel KDD v Aši